Československo po válce

Poslední svobodné demokratické volby koncem května 1946
Do popředí komunistická strana – východní orientace, předsedou Klement Gottwald
Komunistické v Česku přesvědčivé vítězství ve volbách, na rozdíl od Slovenska
Marshallův plán pomoci z USA válkou zničené Evropě na Stalinův rozkaz odmítnut
Přijetí diktátu z Moskvy, založení Rady vzájemné hospodářské pomoci
Zápas mezi komunisty a antikomunisty, po dvou letech na jaře 1948 další volby

Vítězství komunismu

12 ministrů nekomunistických stran v únoru 1948 demise na protest proti vyšetřování Sborem národní bezpečnosti a posilování komunistů v policejních složkách
Komunisté jako protiútok svolali manifestaci, Sjezd závodních rad a generální stávku
Snaha donutit Beneše přijmout demisi, vytvoření nových ozbrojených složek (lidové milice)
Prezident nesouhlasil, ale pod nátlakem z hrozící občanské války a SSSR demisi přijal
Většina obyvatel uvěřila slibům Komunistické strany, která měla zajistit vládu lidu
Komunistickým převratem (Vítězný únor) země součástí Sovětského bloku
Nastolení totalitní režimu, postupné vytlačování nestraníků, působení akčních výborů
Řada lidí emigrace, vzrůstající počet členů KSČ, opozice de facto přestala existovat
Komunisté pod kontrolu moc zákonodárnou, výkonnou a později i soudnictví
Ústřední složkou moci KSČ, zvláštní postavení sovětští poradci
Zavedení cenzury, pod kontrolu komunistů tisk i rozhlas, ničení nepohodlných knih
11. 3. 1948 důvěra vládě Klementa Gottwalda, den předtím záhadná smrt Jana Masaryka
Koncem května volby do Národního shromáždění, jediným kandidátem Národní fronta
Povinné volby, pro kandidátku složenou z komunistů a sympatizantů přes 89% voličů
Bezprostředně po volbách 2. 6. 1948 abdikace Edvarda Beneše, tři měsíce nato smrt
Novým prezidentem 14. 6. 1948 Klement Gottwald, předsedou vlády Antonín Zápotocký
V platnost nová ústava (Ústava 9. května) napsána v květnu, ale nepřijata Benešem
První manifestační projevy během XI. všesokolského sletu, brzký konec Sokola
Další vlna protestů během Benešova pohřbu, následná vlna vyšetřování a zatýkání
Státní bezpečnost (StB) přímo napojena na sovětské zpravodajské složky
Pro nepohodlné zřízení pomocných technických praporů (PTP, černí baroni)
Rovněž tábory nucených prací pro civilní obyvatelstvo, těžká fyzická práce
Po únoru 1948 začátek politických procesů, tresty smrti (Heliodor Píka, Milada Horáková)
Politické procesy i proti samotným komunistům (Rudolf Slánký, Gustav Husák)
Hospodářství podřízeno centrálním plánováním, pětiletky, kolektivizace zemědělství (JZD)
5. 3. 1953 smrt Stalina, 14. 3. smrt Gottwalda, novým prezidentem Antonín Zápotocký
Větší změny až po XX. sjezdu KSSS, projev Nikity Chruščova proti Stalinismu
13. 11. 1957 smrt Antonína Zápotockého na infarkt
Post tajemníka ÚV KSČ spojen s prezidentským křeslem, prezidentem Antonín Novotný

Postupné uvolňování

V 60. letech nová ústava (socialistická) – změna republiky na socialistickou (ČSSR)
Přijat nový státní znak, země rozdělena na 10 krajů a 108 okresů
Postupné uvolňování politického i kulturního života, kritika režimu, návrat k idejím Marxismu
Potřeba reformy v hospodářství, návrh na zdokonalení hospodářství
Cílem reformistů provést plánovanou hospodářskou reformu, odstranit starý systém
Jednání pod kontrolou KSČ (reforma zevnitř), cílovým stavem socialismus s lidskou tváří
Do funkce tajemníka ÚV KSČ Alexander Dubček, prezidentem generál Ludvík Svoboda
Upřesnění podoby reformy v Akčním programu KSČ, malá podpora, nesouhlas SSSR
Reformní proces označován jako Pražské jaro, na podporu výzva Dva tisíce slov (Vaculík)
Ostatní prosovětské táty schválení otevřeného dopisu KSČ, varování, hrozby reformistům
Jednání vedení KSSS a KSČ, KSČ uklidňování Sovětů, ale situace se neuklidnila
Konzervativci varšavské pětky zvací dopis sovětskému vedení o povolení zasáhnout
V Moskvě rozhodnutu o uskutečnění vojenské intervence do Československa
V noci z 20. na 21. srpna obsazování republiky vojsky varšavské pětky
Dubček a další zatčeni a odvezeni do SSSR, obrovský odpor civilního obyvatelstva
Výsledkem jednání SSSR s Československem Moskevský protokol
Opět zavedena stranická kontrola, zákazy činnosti

Normalizace

Do konce roku 1968 odchod jednotek menších států, ale sovětská vojska zůstala
Vměšování do vnitřních záležitostí Československé republiky
V říjnu 1968 podepsána mezi ČSSR a SSSR smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk
27. 10. přijat zákon o federativním uspořádání Československa, republika federací dvou států
Zklamání a rezignace na řešení problémů vyjádřena sebeupálením studenta Jana Palacha
Vyhrocení situace nástupem Gustáva Husáka do funkce tajemníka ÚV KSČ namísto Dubčeka
Prověrky členů strany, z KSČ vyloučeno půl milionu členů, další následky i pro jejich blízké
Zaveden reálný socialismus, velké stavební projekty
1975 opět spojení funkce tajemníka ÚV KSČ a prezidenta, namísto L. Svobody Gustav Husák
Hospodářství centrálně řízené, v druhé polovině 70. let do potíží, žádná konkurence
Disidenti – novináři, politici, umělci, vědci, odmítali uznat návrat totality
Charta 77 upozornění na porušování občanských práv a svobod, sbírání podpisů
V 80. letech přestavby hospodářství, potřeba otevřeně mluvit o problémech
Nástup Miloše Jakeše do funkce tajemníka ÚV KSČ zničil naděje na úspěšnou přestavbu
První větší nepokoje na podzim 1988, následně řada protestních akcí a demonstrací
Několik vět – dokument Charty 77 obsahující 7 požadavků pro současnou vládu
Další demonstrace rozháněny ozbrojenými složkami, ale jenom přilívání oleje do ohně
Zpráva o pádu berlínské zdi, svobodné volby v Maďarsku, rozklad východního bloku

Počátky demokracie

Další z demonstrací 17. listopadu 1989, na Národní třídě brutální zásah ozbrojených složek
Způsob zásahu pobouřil celou veřejnost, odstartoval řadu protestních akcí a začátek revoluce
V noci z 18. na 19. listopadu vytvořeno Občanské fórum, do čela Václav Havel
Vyhlášení generální stávky na 27. 11. s požadavkem potrestání viníků policejního zásahu
Každodenní demonstrace nejen studentů, ale i obyčejných občanů
29. 11. Federální shromáždění zrušilo článek ústavy o vedoucí úloze KSČ
7. 12. podala federální vláda Ladislava Adamce demisi
29. 12. zvolen prezidentem republiky bývalý disident a představitel Charty 77 Václav Havel
Sametová revoluce – nenásilná, díky dohodě s komunistickým vedením státu
1. 2. 1990 zrušena Státní bezpečnost, krátce poté i Národní fronta
Zrušen trest smrti, domluveno odsunutí vojsk z republiky, privatizace státního majetku
Změna názvu státu – Československá federativní republika (později Česko-slovenská)
V červnu 1990 první postkomunistické parlamentní volby, vítězství Občanského fóra
Existence Občanského fóra bez dlouhého trvání, Václav Klaus v čele nové strany ODS
V druhých parlamentních volbách 1992 vítězství ODS, na Slovensku HZDS
Neochota spolupracovat – 1. 1. 1993 rozdělení na Českou republiku a Slovenskou republiku

Česká republika

Vznik jako stát 1. 1. 1993, prezidentem zvolen Václav Havel
Vláda premiéra Václava Klause – pokračování české vlády, zrušena pouze federální vláda
Pokračování restitucí a privatizací (kupónová privatizace)
Ve volbách 1996 rozpolcenost české společnosti (těsné vítězství ODS nad ČSSD)
V červenci 1997 povodně na Moravě, na podzim 1997 padla vláda Václava Klause
Ustanovena úřednická vláda, v prezidentských volbách opět vítězství Václava Havla
V červnu 1998 ve volbách těsné vítězství ČSSD nad ODS, opoziční smlouva
Březen 1999 vstup ČR do NATO, zapojení do války proti Jugoslávii
Časem nespokojenost s tolerovanou vládou ČSSD, špatná hospodářská situace, krachy
Nespokojenost s politickou situací vyjádřena demonstracemi, výzva „Děkujeme, odejděte!“
V únoru 2000 personální změny ve vládě Miloše Zemana, toleranční patent s ODS
Částečné uklidnění situace, nespokojenost Rakušanů se spuštěním JE Temelín
Volby 2002 prohrála ODS, Václav Klaus odstupuje z čela strany, premiérem Vladimír Špidla
V srpnu 2002 katastrofické povodně v Čechách, stoletá až tisíciletá voda
Prezidentem v roce 2003 Václav Klaus, při volbě značné průtahy
1. 5. 2004 vstup České republiky do Evropské Unie, v referendu pro vstup 70% hlasujících

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník