Karboxylové kyseliny

Kyslíkaté deriváty uhlovodíků obsahující jednu nebo více karboxylových skupin –COOH
Jednosytné i vícesytné
Aromatické, nearomatické
Nasycené, nenasycené
Vodík kyselejší charakter než u alkoholů
Názvosloví – triviální, systematické
Biochemické látky – součástí metabolických procesů
Kapaliny nebo pevné látky
Některé kyseliny charakteristický zápach
Volné (v semenech, plodech) nebo vázané (organické soli, estery)
Nižší karboxylové kyseliny rozpustné ve vodě
Tvoří vodíkové můstky – s vodou, mezi sebou
Dikarboxylové kyseliny rozpustnější ve vodě, vyšší teploty varu, rozpustné v organických rozpouštědlech
Proti alkoholům silnějšími kyselinami, snadná disociace
Hydrolýza, neutralizace, dekarboxylace (zkracování délky uhlíkatého řetězce)
Esterifikace – reakce karboxylových kyselin s alkoholem za vzniku esteru a vody
Nazpátek probíhá hydrolýza esterů – zásaditá (zmýdelňování), kyselá
Oxidace a redukce téměř neprobíhá, karboxylové kyseliny jsou značně odolné
Příprava – oxidací uhlovodíků, oxidací alkoholů a následně aldehydů, kyselou hydrolýzou esterů, zásaditou hydrolýzou esterů (následné vytěsnění ze soli silnou anorganickou kyselinou)
Kyselina mravenčí – bezbarvá, leptavá, ostře páchnoucí kapalina, výroba tlakovou syntézou, ničí bakterie (konzervace, dezinfekce), součástí mravenčího jedu (mravenci, včely, vosy)
Kyselina octová – bezbarvá kapalina, kyselý zápach, leptavé účinky, 6 - 8% ocet, konzervační prostředek, ochucovadlo, výroba octanu ethylnatého (vonné tresti), výroba solí
Kyselina máselná – olejovitá kapalina odporného zápachu, v esteru s glycerolem v másle
Kyselina palmitová, stearová a olejová – součástí tuků ve formě esterů
Kyselina šťavelová – krystalická jedovatá látka, uplatnění v odměrné analýze (zjišťování koncentrace roztoků), šťavelany (soli v rostlinách, šťovík)
Kyselina jantarová – v přírodních sloučeninách (jantaru), součástí Krebsova cyklu
Kyselina benzolová – bezbarvá krystalická látka, konzervační prostředek (hořčice)
Kyselina ftalová – výroba syntetických pryskyřic, měkčení PVC
Kyselina tereftalová – výroba syntetických polyesterových vláken

Deriváty karboxylových kyselin

Funkční – vznik obměnou funkční skupiny –COOH (soli karboxylových kyselin, halogenidy, estery, amidy, anhydridy)
Názvosloví – opisem z názvu karboxylových kyselin, z latinských názvů karboxylových kyselin, triviální
Substituční – charakteristická skupina se váže na alkylový nebo arylový zbytek, substituován postranní řetězec (halogenkyseliny, aminokyseliny, hydroxokyseliny, ketokyseliny)

Estery

Vznik z karboxylových kyselin a alkoholu (esterifikace)
Estery nižších mastných kyselin – příprava nápojů (aromatické tresti), příjemná vůně
Estery vyšších mastných kyselin – lipidy, tuky, oleje, ve vodě nerozpustné
Reakce – s amoniakem, kyselá hydrolýza (ester s vodou za vzniku KK a alkoholu)

Halogenidy

Vznik reakcí karboxylových kyselin s halogenvodíkem
Ostře páchnoucí kapaliny nebo pevné látky
Vnášení acylového zbytku – vznik esterů
Vysoce reaktivní – vlivem valenční vrstvy
Reakce s vodou – vznik karboxylových kyselin
Reakce s amoniakem – vznik amidu

Amidy

Vznik reakcí karboxylových kyselin s aminy
Vznik polyamidových vláken (silon, nylon)
Peptidická vazba – u bílkovin
Dehydratace amidů – vznik nitridů (kyanovodík)
Hydrolýza amidů – vznik karboxylových kyselin a amoniaku

Anhydridy

Vznik reakcí dvou karboxylových kyselin nebo dvojsytné karboxylové kyseliny za současného odloučení molekul vody
Vnášení alkylových nebo acylových zbytků – vznik esterů a karboxylových kyselin
Výroba acetátového hedvábí
Vnitřní anhydridy – vnášení acylových zbytků

Aminokyseliny

Základní stavební jednotka bílkovin
Krystalické látky, nasládlé chuti
Rozpustné v polárních rozpouštědlech
Amfoterní charakter
Dělíme podle pH, závisí na počtu skupin
Izoelektrický bod – hodnota pH, při které aminokyseliny působí jako kyseliny i zásady, ale navenek působí neutrálně
Vznik – hydrolýzou bílkovin, působením amoniaku na halogenkyseliny
Aromatické – vznik redukcí z nitrokyselin
Kromě glycinu všechny esenciální aminokyseliny opticky aktivní – tvoří proteinové izomery, stáčí rovinu polarizovaného světla
Chirální uhlík – navázány na něj 4 různé atomy (skupiny)
Antipody – vznikají 2 různé izomery
Racemát – racemická směs, navenek opticky inaktivní

Hydroxykyseliny

V uhlovodíkovém zbytku jedna nebo více hydroxylových skupin
Sirupovité nebo krystalické látky
Oxidace na aldehyd nebo keton až na karboxylové kyseliny
Kyselina mléčná – v kyselém mléce, vznik mléčným kvašením cukrů, vznik při odbourávání sacharidů ve svalech (kyslíkový dluh), vybarvování tkanin, odvápňování kůží
Kyselina jablečná
Kyselina vinná – při kvašení vína
Kyselina citrónová – fermentací z melasy, v plodech, bezbarvá krystalická látka, rozpustná ve vodě, kyselá chuť, součástí Krebsova (citrátového) cyklu, potravinářství, konzervace krve
Kyselina salicylová – ve vrbě, antiseptikum, sůl jako antirevmatikum
Kyselina acetylsalicylová (acylpyrin) – analgetikum a antipyretikum, antirevmatikum

Ketokyseliny

Oxykyseliny
Kyselina pyrohroznová – meziprodukt metabolismu sacharidů, sůl pyruvát
Kyselina oxalooctová – v citrátovém cyklu

Deriváty kyseliny uhličité

Náhradou hydroxylové skupiny
Fosgen – bezbarvý, jedovatý plyn, chemická bojová zbraň za první světové války, reaktivní
Močovina – krystalická pevná látka obsažená v moči savců, průmyslové hnojivo, léčiva

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník