Česká literatura druhé poloviny 20. století

V letech 1945 – 1948 radost z konce války, osvobození od fašismu
Po roce 1948 – likvidace knih, časopisů, pronásledování spisovatelů, procesy, metoda socialistického realismu
Od 50. let – vlna budovatelských románů, postupné uvolňování poměrů
1967 Ludvík Vaculík stať 2000 slov, ostrá kritika režimu
1968 Pražské jaro, po srpnu 1968 konec svobodného vývoje, počátek normalizace
1970 Index – první seznam zakázaných autorů, postupné aktualizování
70. a 80. léta – totalitní komunistická diktatura, likvidace, zákazy, emigrace, 3 proudy literatury (oficiální, exilová a samizdatová), vznik Charty 77
Exil – 68 Publishers (Toronto, 1971, Škvorecký), Rozmluvy (Londýn, 1982), Index (Kolín nad Rýnem, 1971), Konfrontace (Curych)
Samizdat – Petlice (1972, Vaculík), Edice expedice (1975, Havlovi), Česká expedice
Exilové časopisy – Svědectví (Paříž, Tigrid)
Samizdatové časopisy – Vokno (1979, Jirous), Revolver Revue (1985)

Poezie

Reakce nejrychleji na aktuální události – nadšení z osvobození, Vladimír Holan, Vítězslav Nezval, František Halas, František Hrubín
Zároveň znepokojení a obavy o budoucnost
Oslavování poválečné doby a politických osobností
Tematika rodného kraje – Seifert, Závada, Kainar

Literární skupiny

Skupina 42 (1942 – 1948) – inspirace velkoměstskou civilizací, Kolář, Kainar, Blatný
Skupina Ohnice (1939 – 1945) – vliv existencionalismu, program nahého člověka, Bednář
Skupina Rudého práva (1945) – Skála
Skupina Mladé fronty (1947) – program dynamoarchismu, Listopad, Fikar
Skupina surrealistů (1938 – 1948) – Effenberger
Skupina Ra (1942 – 1948) – surrealistické tendence, Kundera
Kulturní kádr Českého svazu mládeže – Kohout
Katoličtí básníci – Reynek, Zahradníček, Renč, Rotrekl, Slavík
Brněnská skupina kolem časopisu Host do domu (50. léta) – Mikulášek, Skácel
Skupina kolem časopisu Květen (1955) – poezie všedního dne, Florian, Holub, Šiktanc
Skupina kolem časopisu Tvář (1963 – 1966) – Havel, Lopatka, Gruša, Topol

Josef Kainar

1917 – 1971
Existenciální zaměření, člen skupiny 42, halasovská linie, tendence k epice
Nové mýty, Osudy – tragická osudovost, společenská kritika
Člověka hořce mám rád – sobectví a smutek
Lazar a píseň – klady i zápory života
Moje blues – obhajoba života a lásky, báseň Stříhali dohola malého chlapečka

Václav Hrabě

1940 – 1965
Básník a hudebník, většina vydána až posmrtně
Inspirováno beatnickou tvorbou

Ivan Wernisch

1942
Keramik, začátek publikování v 60. letech, odmlka, samizdat a exil
Fantazie, sny, pohádkové básně, nová slova
Zimohrádek, Prasinec, Blbecká poezie
Některé básně zhudebněny

Básníci 70. let

Trojkolejnost kultury (literatury)
Jan Pilař – básník a funkcionář
Ivan Skála – socialisticky orientovaná poezie, funkcionář, Máj země
Miroslav Florian (1931 – 1996) – dobová optimistická poezie
Karel Sýs (1945) – regionální autor, novinář a překladatel, ztráta originality, Newton za neúrody jablek, Nadechni se a leť, Písecká domovní znamení
Jiří Žáček (1945) – rozporné vidění světa, svěží básně pro děti
Na pozadí stará generace
Oldřich Mikulášek, Vladimír Holan, Vilém Závada, Jaroslav Seifert
Karel Šiktanc (1928) – básník skupiny Květen, v době normalizace zákaz publikování

Samizdat a exil

Písničkáři – představitelé poezie, folklor a rock
Nabývání politického charakteru – protestsongy
Karel Kryl (1944 – 1994) – Bratříčku, zavírej vrátka, Rakovina, Maškary, Kníška Karla Kryla
Jaroslav Hutka (1947) – inspirace lidovými písněmi, Stůj, břízo zelená
Vlastimil Třešňák (1950) – inspirace hospodským prostředím, Plonková sedmička
Pavel Dobeš (1949) – ostravský dialekt
Jaromír Nohavica (1953) – moderní písničkář
Underground – podzemní hnutí společensky nepohodlných autorů, heslem „jsem proti“
Edice Půlnoc – Bondy, Hrabal
Od 70. let spojení s hudbou – sarkasmus, ironie, výsměch době, protest
Plastic People – vzor mladé generace, vliv beatniků, Hlavsa, Jirous (Magor)
V 80. letech surrealismus
V 90. letech polistopadová poezie – přehlcení, mnoho nových jmen a proudů
Katolická generace se opět hlásí o slovo, Renč
Generace osamělých běžců – činnost přerušena, ke slovu až po revoluci
Koncem 90. let postmodernismus, hledání nového vztahu ke čtenáři

Próza

Reakce na válku

První vlna poválečné literatury – očité svědectví, autorové účast ve válce
Jan Drda (1915 – 1970) – prozaik, dramatik a novinář, funkcionář, příběhy Městečko na dlani, Němá barikáda (soubor povídek, obraz boje s fašismem, hrdinství prostých lidí), Dařbuján a Pandrhola, Hrátky s čertem, Dalskabáty hříšná ves (pohádky)
Julius Fučík (1903 – 1943) – komunista, chycen fašisty, popraven, Reportáž psaná na oprátce
Jiří Marek (1914 – 1994) – prozaik, scénárista, Muži jdou ve tmě (osudy partyzánů)
Adolf Branald (1910 – 2008) – Severní nádraží, Lazaretní vlak (železničářské prostředí)
Jiří Weil – Žid, člen Devětsilu, vyloučený komunista, román Moskva hranice (krutá realita), Život s hvězdou (degradace českých Židů za války)
Arnošt Lustig (1926) – samizdat i exil, židovská tematika, v 16 letech poslán do Terezína, uprchl, zkušenosti z koncentračního tábora, dopad války na psychiku člověka, Tma nemá stín, Noc naděje, Démanty noci, Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Norbert Frýd (1913 – 1976) – Žid, vězněn, psychologický román Krabice živých
Karel Ptáčník (1921 – 2002) – Ročník jedenadvacet (nucené práce, deník)
Jan Otčenášek (1924 – 1979) – Romeo, Julie a tma (novela, student Pavel a židovka Ester)

Historický román

Romány na objednávku, návaznost na předválečný román
Antonín Zápotocký (1884 – 1957) – Vstanou noví bojovníci (vznik socialistické demokracie)
Václav Kaplický (1895 – 1982) – Kladivo na čarodějnice (inkviziční procesy)
Jarmila Loukotková (1923 – 2007) – Navzdory básník zpívá (život F. Villona)

Období normalizace

Ladislav Fuks (1923 – 1994) – psychologická próza, hrdinové nějakým způsobem postižení, Pan Theodor Mundstock (židovský úředník, absurdní snažení), Spalovač mrtvol (Kopfrkingl)
Ota Pavel (1930 – 1973) – autobiografické prózy, Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby
Bohumil Hrabal (1914 – 1997) – právník, ale různá zaměstnání, Postřižiny, Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek, Obsluhoval jsem anglického krále
Vladimír Páral (1932) – černá pentalogie (Milenci a vrazi), bílá pentalogie
Radek John (1954) – televizní reportér, Memento (prostředí narkomanů)

Exil a samizdat

1971 založeno nakladatelství Sixty-Eight Publishers (v Torontu)
Milan Kundera (1929) – od roku 1975 ve Francii, píše francouzsky, Žert, Nesnesitelná lehkost bytí (život se žije jen jednou, nemá velkou váhu)
Josef Škvorecký (1924) – zakladatel '68 Publishers v Torontu se ženou Zdenou Salivarovou, Zbabělci, Tankový prapor (satira a groteska), Prima sezóna
Pavel Kohout (1928) – usazení ve Vídni, Katyně (absolventka střední školy pro katy), Kde je zakopán pes (vzpomínky na praktiky StB)
Ludvík Vaculík (1926) – autor manifestu Dva tisíce slov, zakladatel samizdatové edice Petlice, Sekyra, Český snář (popis skutečných událostí i osob)
Eva Kantůrková (1930) – mluvčí Charty 77, Smuteční slavnost, Přítelkyně z domu smutku
Pavel Tigrid (1917 – 2003) –po roce 1948 exil ve Francii, protikomunistický odbojář, po revoluci ministr kultury

Próza po roce 1989

Široké spektrum nových autorů
Michal Viewegh (1962) – Báječná léta pod psa (příběh dospívání), Účastníci zájezdu (autobusový zájezd do Itálie), Román pro ženy (parodie na ženské romány)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník